Zajímavosti - souhvězdí
JEŠTĚRKA: ještěrka je nevýrazné souhvězdí. Tvoří ho klikatá řádka slabých hvězd mezi Labutí a Andromedou. Částečně leží v mléčné dráze. Souhvězdí zavedl koncem 17. století J. Havelius. Pro pozorovatele vybavené dalekohledy zde není mnoho zajímavých objektů. Vděčným cílem v tomto kousku oblohy je dvojice otevřených hvězdokup NGC 7243 a NGC 7209.
CEFEUS: souhvězdí představuje bájného etiopského krále Cefea,manžela královny Kasiopeje a otce princezny Andromedy. Cefeus je u nás cirkumpolárním souhvězdím,nijak zvlášť však na obloze nevyniká. Jeho nejjasnější hvězdy vytváří obrazec,který svým tvarem připomíná domeček či věž. Jižní částí souhvězdí prochází mléčná dráha. Pro pozorovatele vybavené dalekohledy se zde nabízí kromě dvojhvězd zejména množství otevřených hvězdokup a několik mlhovin.
ŽIRAFA: žirafa je rozsáhlé cirkumpolární souhvězdí,které se skládá jen ze slabých hvězd. Bylo zavedeno v 17. století. Najdeme je mezi Polárkou a jasnou Capellou ze souhvězdí Vozky. Není tu žádná hvězda,která by měla vlastní jméno.V poměrně nepřehledném hvězdném obrazci není snadné si představit toto velké zvíře s dlouhým krkem. Pro amatérské hvězdáře vybavené dalekohledy se zde nabízí několik zajímavých objektů různého druhu.
RYS: souhvězdí zavedl v 17. století polský astronom J. Havelius. Jde o poměrně chudou část oblohy mezi Velkou medvědicí,Vozkou a Blíženci bez jasnějších hvězd. Nejjasnější stálice zde nepřekračují 3. hvězdnou velikost. I pro pozorovatele vybavené amatérskými dalekohledy se zde nabízí jen málo zajímavých objektů. Nenajdete tu otevřené hvězdokupy ani mlhoviny,nabízí se jen hrstka dvojhvězd,či vícenásobných hvězdných systémů,jedna slabší kulová hvězdokupa a některé nevýrazné galaxie.
VELKÁ MEDVĚDICE: Velká medvědice a zvlášť její nejvýraznější část – Velký vůz,je nejznámějším hvězdným obrazcem. Svou velikostí zaujímá mezi souhvězdími třetí místo. U nás je cirkumpolární. Sedm nejjasnějších stálic druhé hvězdné velikosti připomíná tvar vozu. Velká medvědice leží daleko od pásu mléčné dráhy a pozorovatelům vybavených dalekohledy se zde nabízí kromě několika zajímavých dvojhvězd,či vícenásobných hvězdných systémů,zejména množství vzdálených galaxií.
MALÝ MEDVĚD: souhvězdí je známější pod názvem Malý vůz a bylo známo už ve starověku. Rozložení nejjasnějších hvězd připomíná zmenšeninu Velkého vozu. Nachází se v něm severní nebeský pól a u nás nikdy nezapadá. Pozorovatelům s menšími hvězdářskými teleskopy se zde nabízí jen velmi málo zajímavých objektů. Kromě hrstky dvojhvězd je zde několik slabších galaxií,které jsou viditelné až ve středně velkých amatérských přístrojích. Nejdůležitějším objektem je zde hvězda Polárka,která má pro lidstvo i praktický význam.
KASIOPEIA: Kasiopeja patřím k nejznámějším souhvězdím severní oblohy. Jeho pilířem je skupina pěti jasných hvězd tvořící na obloze písmeno W,podle kterého souhvězdí snadno identifikujeme. U nás je cirkumpolární-nikdy nezapadá. Nachází se v mléčné dráze a pozorovatelům s dalekohledy se zde kromě dvojhvězd a mlhovin nabízí zejména nepřeberné množství otevřených hvězdokup. V antické báji byla Kasiopeja manželkou krále Cefea a matka Andromedy.
HONÍCÍ PSI: honící psi jsou poměrně nevýrazným souhvězdím,které najdeme pod ojí Velkého vozu ze souhvězdí Velké medvědice. Bylo zavedeno až v 17. století J. Haveliem.Souhvězdí představuje dva psy,které drží na vodítku Pastýř. Ve směru souhvězdí se díváme téměř kolmo k rovině naší Galaxie,proto v něm pozorujeme málo hvězd a velké množství mimogalaktických objektů ( galaxií ). Atraktivním cílem pro pozorovatele vybavené dalekohledy je také jasná kulová hvězdokupa M 3 a najdete tu i několik pohledných dvojhvězd.
SOUHVĚZDÍ OBTOČNOVÁ
Souhvězdí obtočnová, též nazývaná cirkumpolární, nezapadají do klasického dělení podle ročních dob, neboť se nacházejí v části oblohy, která je u nás viditelná po celý rok - jinak řečeno nikdy nezapadají.
K nejznámějším z nich a bezpochyby k nejznámějším souhvězdím vůbec patří souhvězdí Velké medvědice se svojí částí, lidově zvanou "Velký vůz". Velký vůz je složen ze 7 nejjasnějších hvězd Velké medvědice z nichž každá má dokonce své jméno. Velký vůz je také základní pomůckou k nalezení další orientačně významné hvězdy: Polárky.
Polárka se nachází v blízkosti severního světového pólu, což se projevuje především tím, že během noci ani během roku nemění svoji polohu a ostatní hvězdy okolo ní zdánlivě rotují. Proto také byla odpradávna (zejména před vynálezem kompasu) používána k orientaci a navigaci, neboť relativně velice přesně vytyčovala severní směr. Jako hvězda však není kromě své polohy nijak zvlášť významná.
Polárku na obloze nalezneme pětinásobným prodloužením spojnice zadních kol Velkého vozu. Polárka samotná je sice součástí souhvězdí Malého medvěda avšak ten k jejímu nalezení svou nevýrazností příliš nepřispívá.
Ve Velkém vozu lze také spatřit jednu z nejznámějších dvojhvězd na obloze Alcor a Mizar, které lze snadno rozlišit i pouhým okem. V dalekohledu pak u Mizaru zjistíme další dvě složky a použitím speciálních metod se ukázalo, že celá soustava je dokonce šestihvězdou. Dalším zajímavým objektem je například dvojice galaxíí nacházející se u hlavy Velké medvědice - M81 a M82
Dalším výrazným obtočnovým souhvězdím je Kasiopeja se svým nezaměnitelným tvarem "w", pod jejímž levým ramem lze snadno nalezení dvojice otevřených hvězdokup chí a h. Ty jsou snadno pozorovatelné pouhým okem a ačkoli už "územně patří" do zimního souhvězdí Persea, Kasiopeja poslouží k jejich nalezení lépe. Neozbrojeným okem lze rozpoznat dva mlhavé obláčky, dalekohled pak odhalí desítky až stovky hvězd. V souhvězdí Kasiopeji se také nachází zbytek po výbuchu supernovy v roce 1572, kterou ve svých záznamech zmiňuje Tycho Brahe. Hvězda byla výbuchem bezezbytku rozprášena a na jejím místě je dnes slabá mlhovina pozorovatelná jen velkými dalekohledy.
